Já jdu taky. Jen pro botičky :D A oddrbat oběd. Měj se!
Měj se! ;u; Mějte se všici, people! Neprohrabávejte se do Černobylu, nedrážděte krokodýly, nerozbíjejte si hlavu o stůl, dávejte na sebe pozor, people! *mě fakt jebe... Mě fakt jebe... :D*
Kdyby to teď uslyšela ségra, zabije mě... Ona to nenávidí... :'DDDÁJEM A DVÁRF END AJM DÝGIN E HOUL DÝGY DÝGY HOUL DÝGY DÝGY HOULBoha mě už fakt začíná šibat... AYEEEE! XD
Of course! ;u; (beware people, očividně se rozjížděj "máš mě ráda" otázky... Zase :'DDD) (Na tomhle profilu už to s CP nemusí tolik souviset, udělám si z něj svůj osobní c: Ale okay, pidižvíku :> xD)
Hehehe Stiak spí a Jirka spamuje >:3 :D
*Jaká je podle tebe nejděsivější creepypasta? :D
NEIN ;-; Teď víš všechno o mé shipperské minulosti >< xDNejděsivější? Num... Nevím, jestli je NES Godzilla nějak děsivá, ale ve mě to vyvolalo, nom, tolik... Emocí, že ani pomalu nevím... (Ale co je na tom stoprocentně děsivý, je ta délka ;^;) Pak je určitě děsivý.. Á.. É... Uh... Rooftop Walker od Rity. That's so freakin awesome! Docela znepokojující je i Candle Cove a 1999. A pak určitě musím zmínit Světlušky... Když jedeme o prázdninách na dovolenou na jedno místo, chodívám tam světlušky chytat. Dlouho jsme tam nebyli.I'm freaking afraid of Rochelle now ;-; *w*A co podle tebe? C:
Podle toho, zda chce být člověk "novou" Creepypastou, nebo už existující... :DKdybych měla být něco novýho, tak budu beze jména, jen takový ten pohyb v koutku oka, který člověk občas zahlédne... Ten nesmyslný stín tam někde... To, kvůli čemu se bojíš ohlédnout se...A kdybych měla být nějakou už existující... Tak chci být RED z NES Godzilla Creepypasta, Spider-Eye, Absol, Cheerilee, anebo... Ne, ne, ne, Big Macintoshe ne xdddd XDD
Hej kiki, to jsem já Markísímo. Stále nevím, co je tvá nejoblíbenější Creepypasta, tak řekniii xD
DLOOOOUHO JSEM TU NEBYLAAAA! :DFájn, tákže, jaká je má nejoblíbenější? Huh, no, pomalu netuším... :D Určitě to budou Poképasty, ty vedou, ale kdybych měla říct svou nejoblíbenější... normálnější Creepu, asi by to byla Suicide Sadie nebo Crosshatch. Protože jsou epický. A na překlad Crosshatch jsem sakra hrdá. A taky je docela epická creepa Funnymouth. Hlavně ten smajl. O)_(O :DAle Cross... to je prostě Cross... :D x_x
Kdy zveřejníš Homicidal Liu? :O Už se na něj strašně těším :D
Dlouho jsem tu neodpovídala, ale už je tam. :D Snad se líbí, snad se líbil! :DVšechno to začalo tu jednu noc. Tu noc, kdy naprosto šílený Jeffrey Woods zabil své rodiče a staršího bratra Liua. Z Jeffa se stalo naprosté monstrum, které pouze toužilo zabíjet.Ale opravdu Liu zemřel jen po několika škrábancích a bodných ranách?Ne, útok svého bratra jsem jen tak tak přežil, ale krvácel jsem z každého centimetru na svém těle. Nevzdával jsem to a útok přežil, ležící polomrtvý ve své posteli. Pak vše zčernalo. Omdlel jsem.Probral jsem se až po dlouhé době, a rozpoznal jsem, že ležím v nemocnici. Nemohl jsem se pohnout, nemohl jsem jíst, pít, vše mi přiváděli do těla hadičkami. Opravdu mi nebylo nejlépe. Navíc jsem slyšel, co říkají doktor a sestra."Tenhle pacient rozhodně nemůže přežít, potřeboval by příliš transplantací. Jeho levá plíce zkolabovala, srdce má na vše příliš náchylné a ledviny přestávají fungovat. Je téměř nemožné, aby přežil." Tahle slova se mi vštěpovala do hlavy.Po nějaké té době přišel den, kdy jsem měl jít na jednu z transplantací. Nemohl jsem mluvit, ani vlastně cokoliv dělat, byl jsem pod vlivem sedativ. Tak jsem se víceméně vzpamatoval až po operaci."Ahoj, já jsem Susan. Přeju ti hodně štěstí, přežil jsi svou vlastní smrt, pokus o atentát. Obdivuju tvoji sílu. Budu se snažit se tu o tebe starat," políbila mě na čelo sestřička. Začervenal jsem se. Nemohl jsem popřít, že to byla opravdu hezká dívka.Doktor na mě pomalu měnil názor, začínal si myslet, že to nakonec přežiju.Susan u mě byla den co den, a já nebyl schopný se pohybovat, natož mluvit, jen jsem poslouchal hlas své zdravotní sestry. Laskavě na mě mluvila, její hlas mě uklidňoval, doufala, že přežiju, snažně v to doufala. Týdny plynuly, a ona ke mě chodila častěji a častěji, předčítala mi, zpívala mi, a všechno další. Doufala, že se jednou pořádně probudím, což se taky nakonec stalo. Byl jsem konečně schopný otevřít oči. Susan začala plakat radostí, když mě uviděla vzhůru.A.. ahoj Susan.. Já jsem Liu.. Liu Woods.."Zbytek?: http://kingdom-of-creepypasta.blog.cz/1507/homicidal-liu
Kéž bych toto věděla! Já se prostě snažím, a když člověk občas stihne za noc přeložit celou Creepypastu (aka Absol :D), tak pak co s tím? :D Ále, občas mi šplouchá na maják, abych vůbec něco vydala :D(No, proto zanedbávám ask :D) Tady ti daruji kousek Absola, aby brečeli všichni, kteří na to natrefí :D Vážně, když se člověk do něčeho zakousne, tak to přeložit musí (pokud neusne :D) Brečte, brečte, brečte, varovala jsem vás, lidstvo! :DNenávidím Absola. Naprosto, naprosto je nenávidím. Ne proto, jací jsou, ale proto, co pro mě znamenají. Za svůj život jsem je několikrát viděl. Gmph, spíš HO. Popravdě jenom jednoho. A kdykoliv jsem ho viděl, měl jsem obavy, že někdo zemře. Poprvé jsem Absola viděl, když mi bylo okolo šesti let. Šel jsem se svou matkou na procházku do lesa poblíž našeho domu. Byl to velký les, ve kterém se dalo najít spoustu různých Pokémonů, jako jsou Seedot, Oddish, Zigzagoon, Taillow, několik málo Poochyen, a také občas i Marill. Miloval jsem procházky tímhle lesem, spolu se svou matkou jsme sledovali okolo probíhající Pokémony. Matka s sebou vždy brávala svého Linoona, kterému jsme dali jméno Breeze. Chodila vedle nás, byla tu pro jistotu, kdyby na nás nějaký Pokémon zaútočil. Což se nikdy nestalo. Breeze byla tichá a laskavá, a ke mě a mému bratrovi a sestře opravdu hodná. Nevadilo jí, když jsme ji třeba omylem polili džusem, nebo v zápalu hraní ji zatahali za srst. Vždycky to všechno brala klidně. Ten den jsme kráčeli lesem, všechno bylo klidné, tiché. Možná až moc; neviděl jsme skoro žádného Pokémona, což se tak často nestávalo. Najednou se Breeze prostě skroutila do klubíčka a začala vrčet a skuhrat, z krásně modrých očí se jí dalo vyčíst jediné - čirá hrůza. "Co se děje, Breeze?" zeptala se má matka Pokémona. Sledoval jsem místo, kam se Breeze dívala, a pak jsem to uviděl. Posazený na velké, sluncem prosvícené mýtině, přimo uprostřed, Absol. Tehdy jsem ještě netušil, co je to za Pokémona. Vypadal lehčeji, než cokoliv, jako kdyby ho mohl odnést nepatrný poryv větru. Stálo to na nohou, připraveno vyskočit a zmizet v jakémkoliv okamžiku.A zbytek tadý: http://kingdom-of-creepypasta.blog.cz/1507/absol
Obľúbené creepypasta? :) u mňa sú to jednoznačne Rake a Smile Dog :)
Oblíbená? Sakra, já mám oblíbené skoro všechny! Ale nejradši Poképasty, Lost Silver, Strangled Red, Tarnished Gold, Glitchy Red, Blue Tears, a taaak =DRake a Smile jsou taky super!